Historie
16.02.2006 - Jizva na tváři Beskyd aneb Severní sjezdovka na Lysé hoře
Na stránkách Lysé hory (www.lysahora.cz) je pojednání nazvané
Jizva na tváři Beskyd aneb Severní sjezdovka na Lysé hoře.
Zveřejněný text je stanoviskem CHKO Beskydy k Lysé hoře a je převzat z www.valasskakrajina.cz.
Dále upozorňujeme, že níže zveřejněný text nemusí být úplně shodný s názorem správců těchto stránek.
Autory jsou:
Mgr. František Jaskula, Bc. Tomáš Myslikovjan, RNDr. Dana Bartošová, Mgr. Marie Derková, Mgr. Petr Chytil, Mgr. Jiří Lehký
Autoři se snažili odpovědět na následující otázky:
Bylo rozhodnutí ministra životního prostředí, kterým nepovolil výjimku umožňující lyžování na údajně nejdelší a nejtěžší sjezdovce Beskyd, správné?
Proč ˝najednou˝ ochranářům vadí sjezdovka, která zde fungovala bezmála 50 let?
V čem tkví jedinečnost Lysé hory?
Jaký bude osud nekorunované královny a symbolu Beskyd?
A zároveň uvedli, že cituji:
Na některé z těchto otázek si budete moci odpovědět sami, pokud se seznámíte s některými fakty, které Vám zde předkládá Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy.
(dovolil jsem si červeně dopsat svůj názor a také to, co v textu autoři opoměli uvést)
Správa CHKO Beskydy dlouhodobě usiluje o zrušení a znovuzalesnění tzv.severní (velké) sjezdovky na Lysé hoře. Rozhodně nejde o krok, zaměřený na úplnou likvidaci sjezdového lyžování na Lysé hoře, neboť současně vyslovila souhlas provozem jižní (malé) sjezdovky, pokud budou dodrženy určité podmínky. Cílem je obnova horského smrkového lesa na Lysé hoře, který činností člověka velmi utrpěl a dostal se na pokraj zkázy.
Celá kauza začala v roce 2000, kdy skončila platnost lesního hospodářského plánu a zároveň byla do života uvedena nová (v roce 1999 vyhláškou MŽP schválená) zonace CHKO Beskydy. Z důvodů, které jsou uvedeny dále, byla plocha severní sjezdovky zařazena do 1. (nejcennější), zóny odstupňované ochrany. Podle § 26 odst. 2 zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, je v 1.zóně CHKO zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby, měnit skladbu a plochy kulturu pozemků, nevyplývá-li z plánu péče o CHKO. Znamená to mimo jiné, že lesní pozemky (což je i pozemek, na kterém se dnes nachází sjezdovka) mají být využívány jako les a nikoliv bezlesí se sjezdovou tratí. V závažných důvodech, kdy by veřejný zájem výrazně převažoval nad zájmy ochrany přírody, by Ministerstvo životního prostředí ČR mohlo udělit výjimku (§43 zákona). MŽP však, na základě stanoviska Správy CHKO, udělilo výjimku pouze pro jižní sjezdovku (na okraji 1.zóny je pouze její malá část); výjimku pro severní trať nevydalo. Žadatel o udělení výjimky podal proti rozhodnutí odvolání. S konečnou platností o záležitosti rozhodl až ministr RNDr. Ambrozek dne 18.12.2002
Toto rozhodně není pravda,protože:
SCHKO vydala dne 19. ledna 1999 souhlasné stanovisko s lyžováním na severní sjezdovce na Lysé hoře.
V plánu péče o CHKO Beskydy platném do roku 2008, schvalovaném protokolem ze dne 12.1.1999 jsou stanoveny cíle a úkoly v oddílu 3.2.8. Rekreace, sport, turistika.
V tomto oddíle jsou specifikovány činnosti, které je třeba řešit včetně omezení až vyloučení některých činnosti z CHKO Beskydy. Jedná se o horolezectví, radioamaterismus, závěsné létání, závody v přespolním či orientačním běhu, motocyklové a automobilové závody.
Lyžování není mezi činnostmi, které je třeba omezit či vyloučit.
Naopak je specifikován střednědobý úkol: iniciovat a zajistit vypracování studie možností rekreačního využití území, se zdrojem financování : grant, účelové zdroje MŽP. Mezi krátkodobé úkoly patří mimo jiné zpracování pravidel provozu lyžařských sjezdovek a vleků.
Tvrzení Správy CHKO že jim nešlo o záměrnou a úplnou likvidaci lyžování na Lysé hoře je diskutabilní, protože jen laik může tvrdit a myslet si, že existují nadšenci, kteří půjdou až 9 km s převýšením až 700 metrů s lyžemi a batohem na zádech, aby si mohli zalyžovat na Jižní sjezdovce Lysé hory. Já osobně si myslím, že ne.Jsem ale přesvědčen o tom, že SCHKO laiky nezaměstnává a proto zde existuje důvodné podezření, že šlo o záměr.
K zónaci
Je pravdou, že zonaci zpracovávala SCHKO Beskydy roce1999.
Pravdou je také to,že
v tomto roce se na sjezdovce lyžovalo,
že to zpracovatelé zonace dobře věděli
že přesto zařadili plochu sjezdovky do I. Zóny
a hranici I zóny položili na západní okraj sjezdovky.
Byl nebo nebyl to záměr?
III. Co se zatím v kauze ˝sjezdovky na Lysé hoře událo˝
7. ledna 2000 - TJ Válcovny plechu podávají žádost o udělení výjimky pro sjezdové lyžování na severní i jižní sjezdovce. Důvodem je chybějící rozhodnutí o využití území.
6. března 2000 - MŽP vydává společné rozhodnutí (č.j. 3748/00-oop/1243/00) pro severní i jižní sjezdovku, kde za stanovených podmínek uděluje výjimku pouze pro jižní sjezdovku, pro severní sjezdovku povolení neuděluje.
22. března 2000 - TJ Válcovny plechu se odvolávají proti rozhodnutí MŽP
22. března 2001 - MŽP vydává rozhodnutí (č.j M/100252/01) o rozkladu TJ Válcovny plechu proti rozhodnutí ze dne 6.3.2000 s tím, že rozhodnutí (č.j. 3748/00-oop/1243/00) ruší a vrací věc k novému projednání a rozhodnutí.
Rozkladová komise vrací rozhodnutí ministrovi k novému projednání. Na základě vyjádření obcí, Lesů České republiky i České inspekce životního prostředí (dále ČIZP) je doporučeno posoudit stav věci v širším měřítku a přihlížet k převaze veřejného zájmu nad zájmy ochrany přírody. Argumentuje se vyjádřením ČIŽP, že k porušování půdního povrchu dochází při letním provozu.
14. listopadu 2001 - starostka obce Krásná se obrací na Moravskoslezský kraj s žádostí o podporu ve věci udělení výjimky pro sjezdové lyžování na Lysé hoře
22. listopadu 2001 - rada kraje vyjadřuje nesouhlas s postojem MŽP a ukládá zástupci hejtmana Ing. Jalůvkovi projednat věc na MŽP (viz příloha 2)
3. prosince 2001 - MŽP uděluje výjimku pro severní i jižní sjezdovku při splnění stanovených podmínek (č.j. 29322/01-OOP/8697/01)
Proti rozhodnutí MŽP se odvolává občanské sdružení Beskydčan dopisem ze dne 28.12.2001.
18. prosince 2002 - ministr ŽP RNDr.Ambrozek mění rozhodnutí MŽP ze dne 3. 12. 2001 (č.j. 29322/01-OOP/8697) takto: Výjimka z ochranných podmínek CHKO Beskydy pro povolení změny využití území Lysé hory v souvislosti s provozem velké (severní) sjezdové trati na Lysé hoře, v k.ú. Krásná a k.ú.Malenovice požadovaná TJ VP Frýdek - Místek v I. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO se nepovoluje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.1.2003 a podle § 61 odst.2 správního řádu je konečné a nelze se proti němu odvolat (podat rozklad).
V platnosti zůstává výjimka pouze pro malou (jižní) sjezdovku.
Zde schází dost důležitý údaj a to, že:
SCHKO 19.1.1999 vydává s lyžováním souhlasné stanovisko
SCHKO 3.12.1999 vydává souhlasné vyjádření k lyžování na Lysé hoře
ministr Ambrozek zamítl udělení výjimky dříve, než vypršela lhůta stanovena jeho předchůdcem Kužvartem, ve které měli provozovatelé sjezdovky splnit podmínky, za kterých pan ministr Kužvart výjimku povolil a zněly takto:
1) Území sjezdové trati bude:
1. po dohodě se Správou CHKO a Lesy ČR,s.p. Lesními správami F-M a Ostravice přesně vymezeno a zaměřeno.
2. provoz na sj. trati bude probíhat jen za souvislé vrstvy sněhu o síle nejméně 40 cm. Směrodatný je skutečný stav sněhové pokrývky na LH.
3. hranice sjezdové trati bude provozovatelem vymezena nepřekonatelnými barierami po celou dobu zimní sezóny v celé své délce viditelným způsobem, který bude projednán se SCHKO. Instalace pevných barier bude prováděna při dostatečné sněhové pokrývce, znemožňující poškození půdního povrchu. Bariéry budou po celou dobu provozu sjezdové trati udržovány ve funkčním stavu.
2) Stejným způsobem (viz bod 1 c) budou označena i místa s nedostatečnou sněhovou pokrývkou a to zejména tam, kde se objevuje vegetace nebo půdní substrát. V případě uvedených důvodů bude vyznačení těchto míst provedeno i v průběhu provozu na sjezdovce.
3) Pro provoz sjezdové trati bude zpracován provozní řád, který bude projednán a schválen SCHKO. Po schválení bude zaslán na vědomí odboru ochrany přírody MŽP.
4) Musí být dořešeny odstavné plochy pro motorová vozidla, což musí být projednáno a schváleno SCHKO.
5) Nejdéle do 2 let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí bude umístění staveb v prostoru sjezdové tratě uvedeno do souladu s platnými právními předpisy.
IV. Severní sjezdovka ve vztahu k ÚPN VÚC Beskydy
V jednom z mapových podkladů Územního plánu velkého územního celku Beskydy je zaznamenána také severní sjezdovka. Je potřeba zmínit, že v době přípravy podkladů VÚC byly ještě obě sjezdovky provozovány, proto jsou zde i zaneseny. V textu VÚC a zvláště pak v závazné části schváleného VÚC není o těchto sjezdovkách jediná zmínka. Z tohoto důvodu nevidíme žádný rozpor mezi schváleným VÚC a pozdějším rozhodnutím ministra ŽP o neudělení souhlasu k severní sjezdovce. (Mimochodem jižní sjezdovka je v mapovém podkladu zanesena chybně na jiném místě - budeme snad proto prosazovat její umístění v souladu s touto dokumentací?).
V tomto odstavci je správně uvedeno pouze to, že obě sjezdovky byly v době přípravy ÚZEMNÍHO PLÁNU VÚC v provozu a že jižní sjezdovka je chybně popsána.
Další argumenty již nejsou pravdivé a dokládám, tím, že:
Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy až do roku 1999 souhlasila s lyžováním na severním svahu Lysé hory i s vynětím ploch z LPF viz odborné stanovisko ze dne 19.1.1999 č.j. CHKO/5687/98/804/Chy.
Postupem času Správa CHKO od svého souhlasného stanoviska upouští a již v roce 2000 jako důvod nesouhlasu s lyžováním uvádí poškozování půdního krytu a neustálé odírání humusové vrstvy na svazích sjezdovek a strhávání vegetace.
Tento důvod byl vyvrácen kontrolou České inspekce životního prostředí. Odborné orgány ČIŽP jednoznačně konstatovaly, že ke škodám nedochází v důsledku sjezdového lyžování, ale problémy způsobují cyklisté a neukáznění turisté.
- na straně 138 Úp VÚC Beskydy je Lysá hora jmenována mezi nejvýznamnějšími středisky sjezdového lyžování v řešeném území
záměry, navržené v textové části ÚP VÚC Beskydy byly, cituji doslovně: ˝po řadě jednání s dotčenými orgány upraveny tak,aby bylo nalezeno nejoptimálnější kompromisní řešení s omezením dopadu na nejcennější území z hlediska ochrany přírody a s minimalizací zásahů do lesních porostů.˝
- Lesy ČR, Oblastní inspektorát Frýdek-Místek, i Lesní správa Morávka vydaly souhlasná stanoviska s provozem sjezdovky na severním svahu.
- v LHP je do roku 2010 uvažováno na zmíněném území jako s bezlesím.
- v ˝Plánu péče o CHKO Beskydy˝ platném do roku 2008 nebyl nalezen požadavek na zalesnění předmětné plochy. Otázka zda je požadavek na zalesnění sjezdovky obsažen v Plánu péče CHKO byla konzultována s Lesy ČR s.p., kterých by se tento požadavek aktuálně dotýkal. Dle jejich vyjádření. Plán péče požadavek na zalesnění neobsahuje, k předmětnému území se naopak vztahuje požadavek na zachování stávajícího stavu.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že Plán péče o CHKO Beskydy se zalesněním plochy severní sjezdovky neuvažoval a tedy případné zalesnění plochy by bylo v rozporu se
zákonem 114. Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny , § 26, odst. 2, písm. c) dle kterého je na území první zóny chráněné krajinné oblasti zakázáno měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO.
V. Co je to veřejný zájem ?
Při jednáních a v tisku je často požadavek zachování severní sjezdovky označován za veřejný zájem. Správa CHKO Beskydy jako orgán ochrany přírody a krajiny si klade otázku, zda je možné takto jednoznačně odsoudit část chráněného území k jeho přírodní degradaci, anebo je veřejným zájmem dochovat alespoň poslední zbytky hodnotné krajiny pro nastupující generace. Mimo jiné je nesporným veřejným zájmem ochrana území deklarovaná zákonem o ochraně přírody a zachování přírodního bohatství lokality významné i v evropském měřítku (viz. výsledky mapování v projektu NATURA 2000).
V zákonu 114/92 Sb se často uvádí, že ˝převyšuje-li veřejný zájem nad zájmy ochrany přírody˝ může MŽP povolit výjimku atd. Kdo to ale posoudí, to tam již uvedeno není, bohužel.
Rád věřím, že ochránci se snaží přírodu chránit. Nejsem však přesvědčen o tom,že obnovením lyžování na Lysé hoře se nějak podstatně zvýší její návštěvnost. Jsem ale přesvědčen o tom, že do lyžování na Lysé hoře se vnese nějaký řád, že ubude těch, kteří Lysou sjíždějí i tam, kde to přírodě opravdu škodí. Jsem naopak přesvědčen o tom, že na Lysé hoře přibude těch, kteří si budou ji chtít opravdu zachovat pro příští generace a nekompromisně budou zakročovat proti těm, kteří to s ochranou nemyslí upřímně a vážně.
VI. Mediální bublina okolo sjezdovky ve světle paragrafů
Uvádíme zde kompletní stanovisko Ekologického právního servisu k veřejným prohlášením zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje a dalších politiků, týkajících se provozu sjezdovek na Lysé hoře (Mgr.Pavel Černý)
V uplynulých dnech byla v regionálních i celostátních médiích zveřejněna řada výroků politiků a úředníků z Moravskoslezského kraje, reagujících na rozhodnutí ministra životního prostředí o žádostech o udělení výjimek k provozu lyžařských sjezdovek na Lysé hoře. Některé z těchto výroků jsou natolik nepřesné a zavádějící, že k nim jako organizace právníků, zabývajících se právem ochrany životního prostředí a správním právem, považujeme za nutné uvést:
1. Podle tvrzení zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje bude ˝rada kraje jednat o způsobu tlaku na ministra životního prostředí˝. Žádný zákon však neumožňuje radě kraje vykonávat jakýkoli ˝tlak˝ na ministra vlády České republiky. Kompetence rady kraje vymezuje zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, především jeho § 59 Mezi tyto kompetence rady, stejně jako žádného jiného orgánu kraje, v žádném případě nepatří možnost vykonávat ˝tlak˝ na rozhodování ministerstev a ministrů ve správním řízení, tím méně pak na změnu jejich pravomocných rozhodnutí.
2. Zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje dále uvedl: ˝Ministerstvo se sice tváří, že proti jeho rozhodnutí není odvolání, my však přesto chceme, aby své rozhodnutí změnilo˝.Skutečnost, že proti rozhodnutí ministra životního prostředí není možné podat odvolání, však nevyplývá z toho, ˝jak se ministerstvo tváří˝, ale z § 59 odst.- 4 a § 61 odst. 3 zákona o správním řízení (správního řádu). Změna rozhodnutí ministra by přicházela v úvahu pouze za zákonem vymezených podmínek, jejichž existence je krajně nepravděpodobná. Rozhodnutí mohou účastníci řízení (nikoliv tedy např. orgány kraje) napadnout soudní cestou.
3. V citovaných vyjádřeních se dále objevil argument, že sjezdovka, pro níž ministr neudělil výjimku, je obsažena v územních plánech obcí i kraje. Tato skutečnost však rozhodnutí ministra nijak nezpochybňuje. Soulad určité činnosti v území s územním plánem je z hlediska zákona vždy nutnou, nikoli však vždy dostatečnou podmínkou jejího provozování. Ministr a ministerstvo nejsou při svém rozhodování vázání územními plány, ale výlučně zákonem.
4. Z vyjádření politiků konečně vyplývá, že považují rozhodnutí ministra za jakýsi jeho svévolný zákaz činnosti, jejíž provozování v daném území by mělo jinak být zcela běžnou záležitostí. Provozování sjezdovek pak označují za ˝veřejný zájem˝. Realita je však taková, že zákon takovouto činnost v I. zóně CHKO principiálně zakazuje. Ministerstvo může z tohoto zákazu udělit výjimku, avšak pouze v případě, v konkrétním případě že ˝jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody a krajiny.˝ Existence takovéhoto ˝jiného veřejného zájmu˝. by musela být v řízení jednoznačně prokázána. To je v tomto případě takřka nemožné, neboť provoz jednotlivé sjezdovky, navíc využívané relativně omezenou skupinou lyžařů, nelze za veřejný zájem považovat.
Ze všech výše uvedených důvodů se domníváme, že ministr rozhodl tak, jak podle platných zákonů rozhodnout musel. Výše zmíněné výroky pak v uvedených souvislostech dle našeho názoru svědčí o zásadní neznalosti (případně ignoraci) právní úpravy povolování činností v chráněných územích, resp. základních principů rozhodování správních úřadů obecně.
Jsem přesvědčen o tom, že v EPS jsou na právo a ekologii opravdoví odborníci. Udivuje mne, že se snížili komentovat ničím nepodložené výroky některých osobností. Osobně znám bývalé náměstky hejtmana, osobně jsem s nimi o Lysé hoře mnohokrát diskutoval a mohu zodpovědně prohlásit, že ač s rozhodnutím ministra ŽP nesouhlasili, vždy tvrdili, že je to jen v jeho pravomoci a kraj nemůže do jednání nijak zasahovat, protože kraj nebyl účastníkem řízení.
Diskutovat se pochopitelně může o čemkoliv, nezbytně také i o tom proč jeden ministr ŽP rozhodl, že se na severu lyžovat může a druhý jen o pár měsíců později, že ne, při čemž se tam zhola nic nezměnilo,vyvolává důvodné podezření,že se může jednat o záměr poškodit podnikatele.
Tvrzení EPS, že v I. zóně podle zákona nelze povolovat sjezdovky je sice pravdivé, ale je nutné brát v úvahu fakt, že nejdřív tam byla sjezdovka a následně byla provedená zónace.
Proč SCHKO v současnosti argumentuje tím, že lyžování na Lysé bylo v rozporu s platnými předpisy a proč proti tomu nevystoupili dříve, třeba za totality, by bylo asi také potřebné vysvětlit.
Přimlouval bych se za to.
VII. Přírodní podmínky nejvyšší hory Beskyd
Vrchol Lysé hory, navzdory názvu, neleží nad horní hranicí lesa, takže les sem opravdu patří. S rostoucí nadmořskou výškou se zhoršují klimatické podmínky a zkracuje se délka vegetační doby; stejně se měnil charakter původních lesů na Lysé hoře. Středním polohám dominovaly jedlobučiny s javorem klenem a dalšími vtroušenými dřevinami (jilm, jasan, třešeň...). Ve vyšších polohách (nad 1000 m n.m.) přibývalo smrku, který pouze v nejvyšších partiích, v 8.vegetačním stupni (cca nad 1220m) vytvářel čisté smrčiny. V celých Moravskoslezských Beskydech je takových ploch jen asi 20 ha (!), což představuje pouhé 0,03 % výměry celé oblasti
Dle Mapy potenciální přirozené vegetace ČR jsou na vrcholu Lysé hory původní společenstva třtinových smrčin (Calamagrostio villosae - Picetum).
Skutečná vegetace ale odpovídá spíše papratkové smrčině (Athyrio alpestris - Piceetum). Papratkové smrčiny představují silně ohrožené společenstvo, jehož porosty zaujímají jen asi 0,3% lesů ČR. Najdeme jej pouze v nejvyšších polohách sudetských pohoří, Šumavy a Moravskoslezských Beskyd. Výskyt tohoto společenstva na Lysé hoře potvrdilo i podrobné mapování pro tvoru soustavy evropsky významných chráněných území NATURA 2000.
Ve stromovém patru převládá smrk (Picea abies), který při horní hranici lesa vytváří spolu s jeřábem (Sorbus aucuparia) rozvolněné porosty a nedosahuje velkých vzrůstu. I přes poškození porostů imisemi zde smrk zmlazuje relativně lépe, než v kulturních smrčinách. V nižších polohách může tvořit příměs buk (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus).
V bohatě vyvinutém bylinném patru převažuje papratka horská (Athyrium distentifolium) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Dalšími typickými druhy jsou šťovík horský (Rumex alpestris), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na světlinách je hojný hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea). Z dalších horských druhů zde roste např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), bojínek švýcarský (Phleum rhaeticum), kapraď laločnatá (Polystichum aculeatum), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kýchavice lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), violka dvoukvětá (Viola biflora) aj. Dobře bývá vyvinuto patro keřové, které je tvořeno zmlazujícími jedinci stromového patra a velmi často také maliníkem(Rubus idaeus). Ve smrčině v horní části sjezdovky se vyskytuje, v Beskydech jinak vzácná, podbělice alpská (Homogyne alpina).
Mimo vrchol mají vysoké procento zastoupení také acidofilní a klenové bučiny. Místy se vyskytují, v Beskydech vzácnější, subalpínské kapradinové nivy.
Na tyto (přirozené) typy vegetace jsou vázány horské druhy rostlin, řada z nichž je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR. Patří mezi ně např. oměj pestrý (Aconitum variegatum), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), krtičník žlaznatý (Scrophularia scopoli) a další.
Dlouhodobé odlesnění severní sjezdovky mělo za následek posun vegetace ve prospěch světlomilných druhů, například borůvky (Vaccinium myrtilis). Po zalesnění by mělo dojít k postupné úpravě zastoupení druhů bylinného patra.
Horská tzv. papratková smrčina představuje ochranné lesy bez většího významu pro lesní hospodářství. Rozsáhlé porosty byly v minulosti bohužel vytěženy a nahrazovány zcela nevhodnými nepůvodními populacemi smrku ztepilého (tzv. nížinná forma), který v horských podmínkách neprospívá. Obnova původního horského lesa je v extrémních klimatických podmínkách obtížná, ale při využití zachovalých zbytků původních porostů, které slouží jako přirozená centra druhové diverzity, velmi reálná.
Nejhodnotnější lesní porosty Lysé hory jsou chráněny v Národní přírodní rezervaci Mazák, která byla vyhlášena na západním úbočí hory v již roce 1956. V roce 2000 byla NPR rozšířena až téměř k vrcholu. Tato rezervace je, spolu s dalšími mimořádně hodnotnými smrkovými porosty na východních a severních svazích pod vrcholem Lysé hory, jedním z jádrových území (1.zóny) Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Celá lokalita (pravděpodobně i včetně sjezdovky), splňuje kritéria pro navržení území jako evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a Smaragd. Území jsou navrhována podle závazných zásad a metodik, které jsou odborně podložené a používané v rámci celé EU.
Možná ještě zajímavější a vzácnější než samotný les a flóra, jsou živočichové, kteří zde žijí. V těsné blízkosti severní sjezdovky roste unikátní pralesovitý porost s průměrným věkem jednotlivých mohutných smrků víc jak 200 let. Žije zde například vzácný tesařík Tragosoma depresarium; byl zde pozorován kriticky ohrožený puštík bělavý (Strix uralensis). Další kriticky ohrožený druh - tetřev hlušec (Tetrao tetrix), jehož stopy zde byly v zimě 2001 po letech opět nalezeny, měl historicky své tokaniště přímo v prostoru dnešní severní sjezdovky. Staré lesní porosty jsou vedle řady relativně běžných druhů hnízdištěm chráněných druhů ptáků, jako je strakapoud bělohřbetý (Denrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a řada dalších. Celá oblast Lysé hory je součástí areálu velkých šelem. Pravidelně se zde zdržuje rys ostrovid a v posledních letech byly pozorovány stopy přítomnosti medvěda hnědého a vlka. Není snad ani třeba zdůrazňovat, že všechny výše uvedené, zvláště chráněné druhy živočichů zde žijí proto, že se jedná dosud o relativně málo narušený a klidný kout Beskyd. Intenzifikace využití vrcholových partií Lysé hory by bezesporu měly za důsledek postupné vymizení citlivějších druhů.
Pro laika i mnohé jiné bude těžko pochopitelné, že na Lysé hoře se uchovalo tolik vzácnosti přesto, že se tam 50 let lyžovalo.
Zajímavé, že?
VIII. Proč, nebo čemu vlastně vadí severní sjezdovka
Souhlasím s tím, že rolbou lze poškozovat půdní kryt, ale také dovedu stanovit opatření, při jejichž dodržování k tomu nebude docházet.
IX. Co dál ?!
Zde uvedená argumentace je nepřesvědčivá, to jsou samé dohady, budou chtít další sjezdovky, budou chtít parkoviště apod.
Není zde stanoveno, že lyžování je možné povolit za takových a ne jiných podmínek, nikdo nechce stanovit mantinely, ale chce jen zakázat a hotovo. Tak by přece odborníci, lidé vzdělaní neměli jednat.
Závěrem bych chtěl poukázat na toto:
Na jedné straně jsou zde ochránci přírody, kteří jsou snad odborníky, ale nemají žádnou zodpovědnost-jen morální, jsou placení státem, čili námi všemi, na Lysé nemají žádný majetek, tak se jim to lidově řečeno snadno mluví.
Jednali by stejně, kdyby tam něco vlastnili?
Uvědomují si tito ochránci to, že svým postojem mohou přivést rodiny podnikatelů k úplnému bankrotu a nejen materiální, ale i morální likvidaci jejich rodin?
Na straně druhé jsou zde podnikatelé, kteří s přihlédnutím ke kladným stanoviskům SCHKO Beskydy zakoupili na Lysé hoře nemovitosti v dobré víře, že na Lysé budou podnikat, byli dalšími zcela opačnými stanovisky stejné instituce uvedení v omyl a přivedení ke značným majetkovým škodám, tím krutě podvedení.
Ing. Vlastibor Konečný.
Autor je předsedou OS Lysohor
15.11.2005 - Jižní sjezdovka letos definitivně pojede
Na nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd se bude opět lyžovat!!!
Jižní sjezdovka letos už definitivně pojede.
Čtěte, co tomu všechno předcházelo!
Vážené kolegyně, vážení kolegové.
Dříve než se začtete do následujících řádků, přijměte mé srdečné pozdravení.
Jižní sjezdovka na Lysé hoře:
Pro tuto sjezdovku vydala Vláda ČR 3.11.04 usnesení, kterým povoluje výjimku ze zákazu ust.§ 43 zákona 134/92 sb. Na základě tohoto usnesení bylo zahájeno na stav. úř.v Raškovicích řízení o vydání územního rozhodnutí. Toto řízení bylo na základě námitky OS Beskydčan, spočívající v doložení ˝posouzení záměru v souladu s ust.§ 4 odst.1 písm.b) zákona 100/2001 sb.˝, přerušeno a provozovatel Jižní sjezdovky byl vyzván, aby toto doložil. Dne 7.1.05 na žádost provozovatele sdělilo MŽP dopisem 8826/OPVI/04, že posouzení ve smyslu výše citovaných zákonů není nutné, protože se jedná o sjezdovku již provozovanou.
V lednu vydal St. úřad územní rozhodnutí, proti kterému se Beskydčan(sdružení pro obnovu a udržení kvality ŽP) opět odvolal, odvolání řešil kraj, odvolání Beskydčanu zamítnul.
V žádném z obou případů neměl Beskydčan pravdu, ale docílil toho, že se v loňské sezóně na Lysé hoře nelyžovalo.
To ještě není všechno. Aby lyžařům ještě více z komplikoval jejich snahu, podal žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí vlády ČR - usnesení ze dne 3.11.2004 č.1090 a žádal, aby soud vydal následující rozsudek:
I. Rozhodnutí vlády ČR-usnesení ze dne 3.11.2004 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku.
Městský soud rozhodl usnesením 5Ca/2005-33 takto:
Žaloba se odmítá.
Žádný z účastníku nemá právo na úhradu nákladů řízení.
V Řepištích 10. 11. 05.
Konečný
15.11.2005 - IV. setkání se senátorem Františkem Kopeckým
Senátor František Kopecký usiluje o zlepšení infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu v Beskydech, o čemž svědčí i pravidelná setkání s provozovateli lyžařských středisek a ostatních zainteresovaných stran.
Zápis ze čtvrtého setkání následuje.
Zápis
21.09.2005 - Projektu ochrany přírody Pobeskydský SEDMIHLÁSEK aneb 7 hlasů pro přírodu
Vlastní dokument Sedmihláska naleznete zde.
Občanské sdružení LYSOHOR si Vás dovoluje oslovit a nabídnout Vám spolupráci na projektu ochrany přírody nazvaném Pobeskydský SEDMIHLÁSEK aneb 7 hlasů pro přírodu.
Jeho cílem je v časovém rozmezí září 2005 - květen 2006 zapojit co nejvíce dětí a mladých lidí do ekologicky prospěšných činností.
Vyhlašovatel, tj. Občanské sdružení LYSOHOR, výsledky práce shromáždí, vyhodnotí a medializuje. Nejaktivnějším účastníkům zajistí odměny ve formě vstupenek na koupaliště, aquaparky, sportoviště, jízdárny apod. Hlavní výhrou pro každého účastníka je dobrý pocit z vykonané práce. Upozorněním na možnosti sportovního vyžití v našem regionu navíc přispějeme k rozvoji turistiky a cestovního ruchu.
Jak bude spolupráce probíhat?
1. Přihlaste se prosím do konce září 2005.
2. Jednotlivé úkoly ZADÁNÍ plňte během roku ve svých školách či organizacích a výsledky zapisujte (prosíme konkrétně).
3. PLNĚNÍ (nemusí být úplné) odešlete do 15. května 2006 na naši adresu.
4. Vyhodnocení obdržíte v průběhu měsíce června 2006.
Pokud budete mít zájem svou činnost ve prospěch přírody vylepšit či obohatit, můžete se s důvěrou obrátit na naše odborné poradce. Děkujeme.
Na spolupráci s Vámi se těší
Občanské sdružení LYSOHOR a jeho příznivci
17.02.2005 - Záznam z pracovního setkání subjektů působících na vrcholu Lysé hory s představiteli Moravskoslezského kraje a zástupci příslušných obcí.
Datum: 31.ledna 2005 od 10°° hod.
Místo: Horský hotel Montér Ostravice.
Přítomní: dle přiloženého seznamu účastníků
Program :
1. Úvod a představení nových náměstků hejtmana MSK.
2. Záměry podnikatelských subjektů.
3. Možnosti podpory obcí v rozvoji oblasti Lysé hory.
4. Vystoupení Občanských sdružení.
5. Připravenost stavby Chaty Petra Bezruče.
6. Závěr
1. Setkání zahájil senátor František Kopecký. Přivítal přítomné a představil nově zvolené náměstky hejtmana MSK, pro regionální rozvoj mgr. Pavla Drobila a pro životní prostředí pana Pavla Lukšu. Zdůraznil, že cílem tohoto setkání je :
1. představit záměry jednotlivých subjektů a jejich strategický výhled
2. zvýšit vzájemnou informovanost, určit společné priority a definovat ožehavé problémy
3. hledat možnosti skloubení záměrů podnikatelských subjektů s požadavky ochrany přírody na základě určitých, předem definovaných podmínek, za kterých by mohly být realizovány.
4. vytvořit prostředí vzájemné důvěry a tím podpořit úsilí k rychlejším krokům realizace záměrů Urbanistické studie vrcholu LH a územního plánu VÚSC Beskydy.
5. seznámit přítomné se stavem připravenosti stavby Chaty Petra Bezruče.
- Mgr. Pavel Drobil zdůraznil, že míní pokračovat v započaté práci svého předchůdce ing. Josefa Jalůvky a přislíbil pomoc jak svou osobní tak i útvaru regionálního rozvoje aktivitám vedoucím k rozvoji cestovního ruchu v Beskydech.
- Pavol Lukša bude podporovat aktivity v rozvoji cestovního ruchu, protože ví, že v Beskydech citelně schází zimní středisko pro rekreaci a sport. Svoji roli vidí v nalezení kompromisu mezi ochranou přírody, veřejným zájmem a podnikatelskými subjekty. Nelze přece přihlížet tomu jak jedni se snaží něco vybudovat a jiní to všemi možnými způsoby hatí! Je přesvědčen o tom, že ani lidé v přírodních rezervacích nebudou chtít žít.
2. AK 1324 - Karel Chvostek má v úmyslu místo stávající Plesnivky vybudovat objekt odpovídající úrovně, je připraven investovat do záměru využití severního svahu pro rekreaci a sport a do zkulturnění celkového prostředí na vrcholu LH. Také nabídl mailovou adresu další kamery, která snímá vrchol Lysé hory.
- pan Antonín Ludvík považuje za svůj prvořadý úkol zprovoznit Jižní sjezdovku, investovat do její modernizace a zvýšit úroveň ubytování na své chatě.
- pan Ivo Sklenář, zastoupen Jiřím Kráčalíkem, má v úmyslu využit prostor v budově radiokomunikací k restauračním společenským a vzdělávacím službám a upravit ochozy na vysilači jako vyhlídkové terasy.
3. představitelé obcí nemají ve svých územních plánech nic, co by předneseným aktivitám podnikatelů bránilo a jsou připraveni při realizaci aktivně spolupracovat zejména v oblasti infrastruktury.
4. Beskydčan zastoupen Leo Košťálem, vznikl v roce 1994 jako sdružení usilující o obnovu a udržení kvality životního prostředí. Počet členů stanovují podle účasti na valné hromadě, posledně asi 28, dále mají řadu příznivců. Jako prioritu považují dovybavit vrchol LH a pak si teprve říct, co tam je ještě možné přidat.
- EPL-BUK zastoupen Janem Bernatíkem, více než 20 členů, prosazují využití stávajících objektů před stavbou nových.
- Lysohor zastoupen Vlastiborem Konečným, 23 členů a stovky příznivců,motto programu: přivedeme lidí do přírody, naučíme je přírodu poznávat, milovat a neškodit jí. Prosazuje, aby na Lysé bylo to, co je v Urbanistické studii vrcholu LH a v ÚPD-VÚC BESKYDY.
- SCHKO pánové Myslikovjan a Škrott, jsou ochotni tolerovat měkké formy turistiky, mezi které sjezdové lyžování nepatří. Jsou zde velice cenné ekosystémy, je součásti ptačí oblasti. Je třeba zhodnotit zatížení LH, vypracovat posouzení ISA.
- Lesy České republiky a.s. Jiří Silvestr - zastávají stále stejné stanovisko. Další kroky mají smysl až po udělení výjimky. Nebrání se další spolupráce.
- České radiokomunikace Karel Kříž, zastupuje vlastníka vysílače (dědictví komunismu) a příjezdové komunikace. Na rozvoji a zkulturnění LH jsou ochotní se podílet. Jsou ochotní své prostory pronajat, podnikat v cestovním ruchu ale nemíní.
- Meteorologická stanice Vladimír Ondruch, pracuje na LH a spolu s dalšími kolegy se snaží o udržení pořádku. Poukazuje na ˝zábrany˝, které nejen na vrcholu nechává stavět SCHKO, říkají jim zásněžky, ale ve skutečnosti jsou to pastě na lidí. Spolu s Horskou službou provedli na nich pro zvýšení bezpečnosti lidí menší úpravy. Kladně hodnotil instalaci vyhlídkových informačních panelů.
- Ekologický právní servis Brno Pavel Černý- připravují otevření pobočky ve Frýdlantě n/O, zabývají se právní ochranou různých nevládních organizací.
- František Kopecký nevidí důvod, proč bychom Lysou horu nemohli zpřístupnit starším či handicapovaným občanům.
- ing. Leo Košťál, to už tady bylo, díky novele je to ztraceno (zřejmě změna v kompetencích MŽP - Vláda?)
- Beskydhost zastoupen Miroslavem Konvičným vidí problém v tom, že SCHKO nestanovila jasné mantinely. Podnikatelé mnohdy zbytečně vyhazují peníze za projekty, které pak nemohou realizovat. Lysou horu nevidí jako místo, které by nějak významně ovlivnilo návštěvnost Beskyd.
5. KČT vystoupil pan Jaroslav Šlechta. Uvedl, že Biologické hodnocení je provedeno na 50-ti ha vrcholu.
Další předpokládaný vývoj situace:
V současné době SCHKO zpracovává své stanovisko, které jako orgán ochrany přírody vydá jako rozhodnutí-výjimku. Pokud se nikdo z účastníků řízení neodvolá, mohlo by toto rozhodnutí (výjimka)nabýt právní moci v 1.dekádě března.
Na základě této výjimky můžeme zahájit rozhodující jednání s vodoprávním orgánem a stavebním úřadem ve Frýdlantě n./O o vydání územního rozhodnutí
2. etapa - inženýrské sítě - projektová dokumentace je zpracována, dnes si ji jdou vyzvednout. K druhé etapě se rozpoutala ostřejší diskuse mezi zástupcem o.s. Beskydčan Leo Košťálem a předsedou technické sekce KČT Jiřím Stejskalíkem
Přehled o stavu vyřizování je uveden v příloze.
6. Setkání ukončil senátor František Kopecký. Vyjádřil uspokojení s průběhem jednání, které splnilo svůj cíl a přispělo k vzájemnému poznání a informovanosti. Podařilo se navázat na minulá jednání, která inicioval MSK. V obdobných setkáních má smysl pokračovat i v budoucnu, avšak pouze pokud přinesou konkrétní závěry a následně konkrétní činy. Z průběhu jednání vyplynuly tyto závěry:
1. Shodně ze všech stran zazněl názor na zkvalitnění služeb pro turisty.
2. Usilovat o realizaci záměrů Urbanistické studie vrcholu LH a územního plánu VÚSC Beskydy.
3. Podpořit výstavbu Chaty Petra Bezruče zejména z pohledu termínu.
4. Umožnit výjezd autobusu na vrchol LH.
5. Pro využití ubytovací kapacity v zimním období zlepšit podmínky pro lyžování.
6. Využít vysílače k vyhlídkové terase s mapou a dalekohledem.
7. Zvýšit povědomost LH formou živé kamery a webových stránek.
O jednotlivých konkrétních úkolech vyplývajících ze závěrečných bodů budou všichni přítomní informováni.
Zapsal: Ing. Vlastibor Konečný
asistent senátora
Ve Frýdku-Místku, 3.2.2005
30.11.2004 - Dopis hejtmanovi Tošenovskému u příležitosti položení základního kamene Bezručovy chaty na Lysé hoře...
Obnova Bezručovy chaty.
Ve čtvrtek dne 28. října 2004 (v den vzniku samostatného československého státu) byl na dominantě Beskyd Lysé hoře slavnostně položen symbolický základní kámen pro stavbu v minulosti vyhořelé Bezručovy chaty.
Tohoto slavnostního aktu se manifestačně zúčastnily stovky ne-li tisíce nadšených turistů, kteří na tuto událost čekali téměř 30let.
O tom, že se jednalo o událost významnou svědčí účast hejtmana Evžena Tošenovského, senátora Františka Kopeckého, poslanců PSP ing.Karla Sehoře a ing.Martina Římana, ředitele Moravskoslezských lesů České republiky ing.Jiřího Silvestra a představitelů
KČT:
Avizována byla i účast ministra ŽP Libora Ambrozka. Pan hejtman chtěl setkání s ministrem využít a seznámit ho s problematikou Lysé hory. Bohužel, nestalo se tak. Pan ministr nepřijel.
Pro jednání s ministrem jsme panu hejtmanovi zaslali dopis následujícího znění:
Vážený pane hejtmane,
ze sdělovacích prostředků víme, že dne 28. října 04 bude slavnostně položen základní kámen ke stavbě turistické chaty na Lysé hoře a že tohoto slavnostního aktu se spolu s ministrem životního prostředí zúčastníte i Vy.
Myslíme si, vážený pane hejtmane, že této příležitosti by šlo dobře využit k nestranné a pravdivé informaci pana ministra o již delší dobu trvajících negativních, ne-li diskriminačních postojích jeho ministerstva a Správy CHKO v Rožnově p/Radh. k těžce se rozvíjejícímu turistickému ruchu v této části Beskyd. Pro Vaši informaci uvádíme:
1) Ministr životního prostředí rozhodnutím č.j. M/100252/01, SRK/56/R-1077/01, které nabylo právní moci dne 22.3.2001 uložil provozovatelům Severní sjezdovky na Lysé hoře ˝do dvou let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uvést umístění staveb v prostoru sjezdové tratě do souladu s platnými právními předpisy.˝ Konkrétně se jednalo o přesné vymezení a zaměření sjezdové trati. Ačkoliv termín pro splnění této podmínky byl stanoven na 22.3.2003, ministr rozhodl již dne 18.12.2002 v neprospěch žadatele s odůvodněním, že tato podmínka nebyla dosud splněna. Tímto výrazně omezil práva účastníka řízení a rozhodl v rozporu s ust. § 3 odst. 4 správního řádu.
2) Domníváme se, že vymezení a následně schválení zonace neproběhlo v souladu s ust. § 27 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
K této úvaze jsme dospěli na základě těchto skutečností :
a) Dle výše citovaného ustanovení, zóny vymezuje orgán ochrany přírody po projednání
s okresními úřady a obcemi. Zájmové území spadá do územní působnosti obce Krásná a Malenovice, v době projednávání do působnosti Okresního úřadu Frýdek-Místek. Tyto orgány se vyjádřily kladně k Urb.studii Lysé hory, vydaly kladná stanoviska k udělení výjimky pro Severní sjezdovku , kterou mají zahrnutou v územně plánovací dokumentaci. Z tohoto důvodu se domníváme, že zonace nebyla s těmito obcemi řádně projednána, ale že jim byla pouze nějakým způsobem dána na vědomí.
b) První zóna má nejpřísnější režim ochrany a měla by proto být vymezena na nejcennějších
lokalitách.Dle podkladů Správy CHKO jsou nejcennější partie chráněny v rámci Národní přírodní rezervace Mazák. Přírodní poměry na lokalitě sjezdovky, která sloužila k lyžování po dobu 50 ti let, nemohly dosáhnout pro I. zónu zákonem stanovených kvalit.
3) Do roku 2002 Správa CHKO Beskydy poukazovala na to, že lyžováním dochází k poškozování půdního krytu. Po provedeném sledování vlivu lyžování na vegetaci Lysé hory ČIŽP v Ostravě a vydání jejich stanoviska z 6.6.2001 o tom, že lyžováním nedochází k poškozování půdního krytu, přichází Správa CHKO Beskydy s něčím úplně novým a začala hovořit o unikátnosti lokality, ovšem vždy v kontextu celého vrcholu Lysé hory. Hodnocení se nevztahovala přímo na pozemky sjezdovky.
4) Vyhlašování Zvláště chráněných území v CHKO Beskydy.
V září letošního roku byly vyhlášeny ZCHÚ na stovkách hektarů .Podle zákona o ŽP v těchto územích platí zpřísněné podmínky a v mnohých případech nebude možno realizovat pro rozvoj turistického ruchu ani tolik potřebné běžecké stopy.(zvláště tam, kde bude zapotřebí strojní údržby).
5) SCHKO staví překážky proti vjezdu lyžařů a cyklistů na některých turistických cestách systémem tak ˝zvaných zábran˝ obdobných zábranám na nepřehledných železničních přechodech.
V zimě, kdy jsou tyto zábrany někde zcela a jinde částečně zasněženy, mohou být příčinou i tragických úrazů návštěvníků hor,zejména běžkařů a mimo zimní období cyklistů, kteří je mohou za zhoršené viditelnosti snadno přehlédnout.
6) Provozovateli Jižní sjezdovky na Lysé hoře byla pro zimní období 2003-04 Ministerstvem ŽP povolena výjimka z tehdy platného zákona 114/92sb §34 pouze na jeden rok. Tento podnikatel podal dne 9. července 2004 na MŽP žádost o prodloužení této výjimky na dobu neurčitou. K 30.září z MŽP žádnou odpověď neobdržel, pouze byl telefonicky ujištěn, že příčinou zdlouhavého vyřizování jeho žádosti je nevyjasněna legislativa mezi Vládou ČR a MŽP.
V Řepištích dne 10.října 2004.
Vlastibor Konečný
Předseda
Tel.558671965, M 723246118
30.11.2004 - Víte, co je to Zásněžka?...
Jistě jste si, tak jako my, všimli obludných, nevzhledných, dřevěných staveb, které se objevují na některých místech Beskyd, zejména na stráních Lysé hory.Normální lidská přirozená zvědavost nás přiměla zjistit, co to je a kdo to vymyslel.Horská služba se k tomu nehlásila, Lesy ČR byly trochu sdílnější a sdělili nám, že to jsou zásněžky, které staví SCHKO v Rožnově pod Radhoštěm, aby těmito zásněžkami chránili některé rostliny před sfoukáváním sněhu a podobně.
Podle encyklopedie ZÁSNĚŽKA je sněhová zábrana, která se staví podél komunikací kolmo na směr převládajících větrů.
Že tyto obludné stavby ohrožují bezpečnost lidí, protože jsou postaveny tak, že zasahují do turistických stezek, v zimě mohou být z části nebo i zcela zasněženy, nebudou vidět a lidé, zejména běžkaři a snowboardisté se o ně mohou i smrtelně zranit, to našim ochráncům přírody nevadí. Hlavně že se nepoškodí nějaká rostlinka. Chápeme, že přírodu musíme chránit. Podle ochránců přírody, člověk zřejmě chráněn být nemusí - asi není součástí přírody. BOHUŽEL
17.05.2004 - Malenovický kotel jako zvlášť chráněné území...
Takto reagoval výbor LYSOHORU na anonymní upozornění o záměru SCHKO vyhlásit MALENOVICKÝ KOTEL JAKO ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ.
16.04.2004 - Dopis panu Lederovi ohledně zonace a reakce ministra...
text naleznete zde
16.04.2004 - Reakce ministerstva na žádost o změnu zonace CHKO...
Text naleznete ZDE
Mé poznámky k reakci ministerstva...
Tento dopis jsem obdržel poštou, doslovně jsem ho opsal i se 2 chybami odlišenými kurzivou.
Co si o tom myslet?
Je nezpochybnitelné, že zonace se prováděla v roce 1999. Do tohoto roku se na severu 50 let vesele lyžovalo a sjezdovka byla pro účely lyžování provozovateli vleku pronajata.
Jak je možné, že odborníci na životní prostředí zařadili plochu sjezdovky do I. nejpřísnější zóny?
Napadá mne odpověď: proto, že ani padesátileté lyžování nepozměnilo tamní ekosystém (viz.1. věta 2.odstavce) Konečně někdo přišel na to, že lyžba přírodě neškodí
Co dál.
Podnikatelé by měli žádat o obnovu řízení.Slíbil jsem, že pomůžeme.
Budu se snažit získat protokol OOP.
Budu se na Ministerstvu pro místní rozvoj dotazovat na jejich stanovisko, konkrétně k LH, po CHKO budu žádat protokoly o projednání s obcemi.
Na obcích se budu poptávat, mají-li k zonaci nějaký protokol o projednání.Nic víc mne zatím nenapadá.
Napadne-li něco Vás, dejte mi vědět.
Konečný
29.03.2004 - Žádost na ministerstvo ohledně změny zonace CHKO...
Text naleznete ZDE
28.03.2004 - Doplnění nejdůležitějších dokumentů z předešlé činnosti Lysohoru...
Petice občanů za záchranu lyžování na severní sjezdovce Lysé hory: zde.
Zážitky z osobního předání petice panu ministrovi: zde.
Postřehy a dojmy z osobního předání petice: zde.
Dopis ministrovi Ambrozkovi: zde.
Reakce ministra na dopis: zde.
07.03.2004 - Uvedení stránek Lysohoru do provozu.
Byla spuštěna první verze stránek, která se bude nadále upravovat a rozšiřovat.
copyright (c) 2008 Lysohor, designed by Tomáš Bürger